Krištof Kintera

Při krátké procházce ateliérem Krištofa Kintery se divák ocitne v místnosti připomínající průmyslovou recyklaci elektroniky. Elektronický hardware a zchátralé spotřebiče hrozí, že se ze svých strohých úložných prostor přelijí na podlahu studia. Právě z tohoto prostoru získává vizuální umělec Krištof Kintera média pro své inovativní sochy. Optické kabely ožívají jako síť nervů krčních obratlů. Kabel kolonoskopu se vyvíjí v klikatícího se hada. Technologický odpad české metropole je resuscitován do nové tvorby v rámci Kinterova ateliéru. Jedním z Kinterových záměrů je snížit nutnost vysvětlovat inspiraci a vyznění svých výtvorů; každá instalace by měla ospravedlnit svou vlastní existenci. Vizuální umění koncipované z nitra Kinterovy pracovny odráží detaily antropocénu neboli současné geologické epochy, v níž lidstvo výrazně ovlivnilo naše ekosystémy a životní prostředí. Jeho instalace plynule ilustrují příbuznost mezi biotickými komplexy a abiotickými systémy, neboť každá síť je vzájemně provázána a tvoří svébytnou neurologickou jednotku. Banální, vyřazené předměty naší každodenní existence jsou v každé Kinterově instalaci oživeny a přinášejí nový význam naší společné syntetické a přírodní realitě.